úterý 24. května 2016

Změny

Už je to měsíc, co jsem nenapsala článek. Měsíc! Néé, že bych nechtěla psát, ale prostě to nešlo. Nebyl nápad, chuť, čas... A když náhodou jo, tak mi to nešlo. Prsty na klávesnici nefungovaly, stejně tak můj mozek. Postupem času se to dostalo do budu "musím napsat článek" a to už vůbec nefungovalo. Co se změnilo?

No tak to by mě taky zajímalo! Kam zmizela všechna ta touha psát? Kdy se všechno změnilo? A co se stalo, že teď píšu? Změna. To je ta jediná odpoveď co mám. Není moc konkrétní ani smysluplná, ale je to ona. Poslední dobou přemýšlím o změnách poměrně často. O těch malých, velkých, přehlédnutelných i o těch, která Vám opravdu změní život. Na nic zásadního a velkolepého jsem nepřišla. Ale uvědomila si, že žijeme v neustálém kolotoči změn. Že jediné, co se nemění je to, že se mění neustále všechno. (haha, opravdu hluboká myšlenka Lucie) Že změnu může způsobit cokoliv, jedno slovo, krok, pohled, myšlenka... A ten kolotoč se pořád točí!



Když se zamyslím nad svými změnami, tak jich od příjezdu do Brightonu (v polovině února) bylo nespočet. Když začnu hodně obecně, tak jedna velká je změna počasí. Uklidila jsem zimní bundy a začalo anglické léto. Ani bych si nevšimla, když bych nad tím tolik nepřemýšlela, jak jsem se postupně přispůsobovala této změně. No jdeme dál. Další z těch "velkých" je z hledám práci na mám práci a následně znova hledám práci a znovu mám práci, což je momentální stav znovu připravený na změnu. A taky změna adresy! První změna byla z "u psychicky labilního lháře, který s oblibou nosil kožené tanga a uctíval Aláha" na "zaplaťte balík a můžete spát u nás v hotelu" a ta poslední na "tohle bydlení je super, až na ty jejich úterní kari párty u nás v domě, kde se sejdou se všema bangladéšskejma obyvatelema Brightonu" a takhle adresa se momentálně měnit nehodlá. (sakra! ono je úterý, žejo?!)

Další ze změn se týká našich kol, které jsme si koupili v březnu. Během prvního měsíce bylo ukradeno přední kolo z Janova kola = Jan nemůže jezdit na kole. A během druhého měsíce bylo ukradeno sedátko z mého kola = Lucie nemůže jezdit na kole. Aneb nevýhody života v Brightonu. Změna v podobě chybějící části Vašeho kola Vás může překvapit kdykoliv.
A mohla bych pokračovat do nekonečna. Třeba o mých vlasech. Z blonďatého ombre na sytě růžovo-fialovou následně na vymytou růžově-fialovou, kterou jsem se rozhodla na chvíli změnit na hnědou, ale barevný šampón na vlasy s max. trváním 24 omytí se změnil na vyblitou hnědou, která se nehodlá nikdy vymýt! (berte to jako varování - nikdy nevěřte barvám, co se tváří jako šampón a tvrdí, že se vymyjí - nevymyjí!) 
Nebo změna, která se týká náplně mého volného času alá Lucie začala chodit do posilovny. (haha) Já a posilovna, cvičení atd. to by mohlo být téma na jíný článek, nějaký vtipnější.

Jak jsem řekla, mohla bych pokračovat do nekonečna, ale nějak se stalo to, že je tehle článek už poměrně dlouhý. A nikdo nechce číst dlouhé články. Nevděčníci! (dělám si legraci) Ale nakonec bych chtěla zmínit ještě jednu změnu, možná tu, která mě vedla k napsání toho článku a ke všem těm myšlenkám o změnách. Změnila jsem názor. Pamatuji si, jak jsem si vždycky přála "vypadnout", prostě odjet, odstěhovat se, zmizet z Náchoda (místo, kde v Čechách bydlím/bydlela jsem) a teď, když by jste mi dali možnost vybrat si jedno jediné místo, na které bych se mohla teleportovat, byl by to právě Náchod. No není to ironie?



Lucie.B

sobota 23. dubna 2016

Jak, za kolik a co dělat v Brightonu | výlety & tipy & průvodce

Brighton, nejznámější pobřežní letovisko Velké Británie. Brighton aneb přímořský Londýn, město homosexuálů a studentů, anglický Silicon Valley a nebo taky evropské San Francisco. Brighton, můj aktuální domov. 





Už jsem napsala článek o Bali, Thajsku i Hong Kongu, ale nějak mi nedošlo, že bych mohla napsat i o Brightonu, protože ne všichni tu bydlí, stejně jako já... Ale už mi to došlo! 

Takže se s Vámi podělím o tipy na výlety, co vidět, zažít, vyzkoušet, co čekat a co si nechat/nenechat ujít! Jak si všechno zařídit, nejlépe koupit letenky, ubytovat se nebo kam dál ještě vyrazit! Aneb průvodce Lucie na výlet do Brightonu. 

Hned na začátek zmíním, že Velká Británie je (zatím) součástí Evropské unie, takže nepotřebujete vízum a vlastně ani pas. Platí se tu v britským librách. A z Prahy do Londýna jsou to necelé dvě hodiny letu. 


Pokud plánujete navštívit pouze Brighton, tak je nejlepší letět na letiště Londýn Gatwick, které je vzdálené asi 30 minut jízdy (40km). Z ostatních londýnských letišť jako je Heathrow, Stansted a Luton je to do Brightonu přece jen dál, ale cena letenky může být levnější. Obvyklá cena letenek Praha - Londýn je 1000 - 2000,- Kč. A to většinou s nízkonákladovou společností a bez odbaveného zavazadla. 


středa 6. dubna 2016

A není to právě štěstí, za který se honíme, co nám brání být šťastní?

Mám day off. Celý týden jsem se těšila až se projedu jinou trasou než domov-práce-domov, až půjdu na pláž a až si užiju sluníčka a toho krásného jarního počasí, který tu posledních několik dní je. Jenže... Začíná pršet. Prší. Zlej. Zlej a nespravedlivej svět. (Kecám) Svět je skvělej a já ho miluju. A přestává pršet.  



Takže beru kolo a foťák a jde se. Jede se. Do hroznýho kopce. Jen kvůli těm barevným domečkům s Brighton Wheel v pozadí. Stojí to za to. Pořád si přeju někam cestovat a přitom zapomínám, že bydlím na úžasným místě, ve kterým je ještě spousta úžasných koutů, které jsem neviděla. 

Zase se zatáhlo. Kašlu na to a jedu na pobřeží. Už zase svítí sluníčko. (jakýkoliv počasí tady vydží jen několik minut) Ale teď je můj hlavní nepřítel vítr. A vyhrává. Boj s ním je poněkud marný, takže kolo radši tlačím (lepší než šlapat na místě) a jdu si sednou na zídku, kde mám ten nejlepší výhled právě na Brighton Wheel. 


Já se toho pohledu vážně nikdy nenabažím. Takže si to nechávám zase na příště a jedu dál po pobřeží. Což už je samo o sobě dost boží (až na ten vítr). Ale začíná začíná pršet. Nejdřív mě napadlo, že bych to měla otočit a jet rychle domů, ale zůstala jsem. Nevím proč, ale stejně jako překonat ten kopec stálo za to ústát trochu deště. Mezitím se pobřeží vylidnilo a já vykouřila jednu cigaretu značky Marlboro. A pak vyšlo sluníčko. Boží. Pláž byla prázdná a vznikla duha. Bylo to krásný. Já byla šťastná a někdy v tu chvíli přišla myšlenka na tehle článek. 

Abych se přiznala, tak už nevím, co jsem chtěla napsat. (To se mi stává pořád!) (Ups) Ale zase to měl být článek o štěstí. Já o něm poslední dobou hodně přemýšlím. A taky čtu. Vy nejspíš taky. Všude jsou teď články o štěstí, pozitivním myšlení a o tom, jak naše myšlenky utvářejí náš život. Většině už to pěkne leze krkem, ale já si říkám, že jestli to všichni opravdu myslí vážně, jestli tomu opravdu věří, jestli to nepíšou jen proto, že je to teď "populární", jestli tak opravdu žijí, tak je to přece skvělý! 

Jestli jsme pochopili, že je důležitý mít radost z maličkostí. Z toho, že se ráno probudíme a je nový den. Máme dalších 24 hodin. Už to je přece skvělý. Žít je skvělý. Žít teď. To je důležitý.

Všichni máme sny, touhy a cíle. Jdeme si za tím, čekáme až to přijde a zapomínáme na teď. Ale jsme hloupáci. Teď je to jediné, co vlastně máme. Jsme tak naivní, že si myslíme, že máme všechen čas na světě a budeme šťastní "až" si koupíme nové boty/poletíme na dovolenou/najdeme si partnera/(doplňte dle libosti) a přitom by nás klidně zítra mohlo srazit auto. Vůbec si neuvědomujeme, že tahle "čekárna na štěstí" je pěkně na hovno. (pardón) A pak, když přijde "to", na co čekáme a má nás udělat šťastnými, pak jsme opravdu šťastní? Na jak dlouho? A co všechen ten čas v "čekárně na štěstí"? Stojí to za to? Splňuje to naše očekávání? A co když se můžeme rozhodnout být šťastní? Teď? Bez čekání? 

A víte co? Můžeme. 




P. S. Ta duha byla vážně krásná. A já pořád nevím, co jsem chtěla říct. Ale štěstí je vážně o tom, že se rozhodneme být šťastní. A já jsem šťastná! 
Nebo Vám dám malý návod: zelený nebo černý čaj, deka, postel nebo křeslo a knížka s názvem Čtyři dohody. Usmívejte se, mějte se rádi (sami sebe) a zkuste být pozitivní.

S láskou k celému světu, Lucie

neděle 3. dubna 2016

Thajské ostrovy


Nejlepší způsob jak se z Bangkoku dostat na Krabi nebo Phuket je letadlo. Z letiště Don Muang v Bangkoku můžete letět s Air Asie nebo Thai Lion Air. Let trvá necelé dvě hodiny a cena je poměrně přívětivá. My za zpáteční letenku na Krabi (i s odbaveným zavazadlem) zaplatili 1425 Kč/osoba.

Na Krabi Vás už na letišti bude čekat zástup taxikářů, kteří Vás zavezou kam budete potřebovat. My za odvoz do hotelu platili 350 THB, cena je trochu vyšší, ale co zbývá.

Z Krabi se na ostrovy dostanete lodí. Nejlevnější je to ferry s kupou dalších turistů. Lístek jsme kupovali v Ao Nang, kde jsme obešli několik stánků a smlouvali a smlouvali a smlouvali. Nakonec jsme koupili dva zpáteční lístky za 1000 THB/2 osoby (Ao Nang - Phi Phi Don) s tím, že nás druhý den ráno minibus vyzvedl v hotelu a odvezl do přístavu.

úterý 29. března 2016

Good vibes only

Nebe je modré. Slunce svítí. Fouká vítr, ale jen trochu. Ve vzduchu je cítit moře a fish&chips. Šlapu. (na kole) Míjí mě červené double deckery. Je krásně. Mně je krásně.



Dávám výpověď. Dělám snídaně. Medituji. Rozesílám životopisy. Chodím na pohovory. Přijímám a odmítám práci. Vařím. Čtu si. Jezdím na kole. Procházím se po pláži. Pracuju. Poslouchám hudbu. Cvičím. Vymalovávám omalovánku. Žiju

pondělí 28. března 2016

P. S. | Přečteno #2

P. S. Aňa Geislerová 




Kdyby jste viděli tu "hromádku" (hromadu) ELLE, které se ještě dnes nacházejí v mém pokoj v Česku, jen proto, že mi bylo trapné číst si časopis v obchodě a tak jsem radši utrácela 99 Kč každý měsíc, abych měla poslední stránku s fejetonem od Áni Gaislerové jen pro sebe. Ale nelituju. Já je milovala!
Takže, když jsem zjistila, že právě ona zrzavovlasá Aňa Geislerová, jejich autorka píše knihu, bylo jasné, že tu musím mít! Ale nebylo to jednoduché. Před Vánoci: vyprodáno! Po Vánocích: Vyprodáno! Pff! A až v únoru, těsně před odjezdem do Anglie jsem jí našla v jednom (z mnoha navštívených) knihkupectví v Praze, ležolo jich tam posledních šest! A já samou radosti přečetla téměř půlku při následném čekání v autě...

neděle 27. března 2016

Dopisy na konec světa | Přečteno #1

Dopisy na konec světa - Eva Dellaira 

Knížka, která mě inspirovala k napsání článku "Milá babičko..." a taky trochu k založení této rubriky.  Hrozně mi připomněla, jak moc mě může kniha ovlivnit. A tak jsem se rozhodla, že se s Vámi budu pravidelně dělit o knížky, které bych mohla označit hashtagem #přečteno a třeba některé ovlivní i Vás.

Knížku jsem si náhodou koupila při poslední návštěvě Česka, když jsme s kamarádkou zašly do knihkupectví a to by bylo, abych si odtamtud nějakou knihu neodnesla. Zaujala mě obálka a měla jsem pocit, že už jsem o ní někde četla... takže šla semnou. Ačkoliv se poslední dobou snažím číst víc "sofistikované" knížky, tak něco na odlehčení z kategorie Young Adult mi nikdy nesmí chybět.

Všechno to začíná prvním úkolem z hodiny angličtiny. Napsat dopis někomu, kdo umřel. Hlavní postava, mladá středoškolačka Lauren si vybere Kurta Cobaina, později Judy Garlandovou, Amy Winehouse, Amelii Eahartovou (moje oblíbené dopisy patřily právě jí) a mnoho dalších, ale úkol neodevzdá. Místo toho pokračuje v psaní a dopisy se stanou jejím "deníkem", kde se zároveň dozvídáme i zajímavosti z života těchto osobností (toto pojetí se mi obzvlášť líbilo).

Lauren je v prváku na střední, kam právě naustopila. Rozvedli se jí rodiče a střídavě žije u otce a tety, jelikož její matka se odstěhovala do Kalifornie. A to hlavní. Zemřela jí sestra a ona byla u toho...
Teď si asi říkáte "puberťačka v těžký životní situaci, ještě tomu chybí lovestory a je to klišé jak vyšitý!", ale lovestory tomu nechybí a klišé to taky není.

"Nevím proč, ale těší mě, že uprostřed těch všech cizích lidí Sky dýchá stejný vzduch jako já. Stejný vzduch, jaký si dýchal ty. Jaký dýchala May."


čtvrtek 24. března 2016

Moje thajská TOP desítka | Aneb co vidět & dělat & zažít

Když jsme v lednu vyráželi do Thajska, tak jsme vůbec nevěděli, co tam budeme dělat, co chceme vidět a jaký ostrov navštívit. Kromě letenek na Krabi a nutnosti navštívit slavnou The Beach jsme se rozhodli neplánovat. (A já přitom plánuju tak ráda!)


Takže jsme to nechali osudu. Ale stejně jsme toho zažili poměrně dost. Z hlediska návštěv památek (zejména v Bangkoku) jsme ale pohořeli. Nechali si to na příště! I tak se s Vámi ale můžu podělit o několik tipů na to, co vidět & dělat & zažít v Thajsku. Takový můj osobní TOP 10 to do in Thailand. 


úterý 22. března 2016

Čtenářská výzva 2016

Já a knihy. Aneb moje znovunalezená droga láska. Můj sen číslo 73 je "přečíst 100 knih za rok". Momentálně čtu sedmou, takže toho mám ještě hodně před sebou! A ikdyž můj wishlist, co se knih týče nebere konce, spíš naopak... neustále se rozrůstá, tak občas nevím, po jaké zrovna sáhnout. (Pokud máte nějaký tip, tak do komentářů s ním, prosím!)

Takže když jsem někdy mezi vkládáním knih do "Chystám se přečíst" na Databazeknih.cz zahlédla "Čtenářská výzva" byla jsem prostě nadšená. A jdu do toho! A tímto bych chtěla třeba nakopnout někoho z Vás ke znovunalezení lásky ke knihám (ale pozor, čtení je vysoce návykové!). A protože jeden z mých oblíbených citátů zní "Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden." - George Raymond Richard Martin, tak splnit čtenářskou výzvu 2016 znamená prožít dalších 20 životů! A minimálně to, stojí za to!

neděle 20. března 2016

Thajsko | Aneb jak & za kolik

Takže! Je to tady. Spousta informací v jednom dlooouhým článku. Aneb jak si "zařídit dovolenou" v Thajsku bez cestovky, jet na vlastní pěst! Cestovat tzv. on budget a užít si, co nejvíc za, co nejmíň! Tipy jak ušetřit, sehnat ubytování, kde se nejlépe najíst a mnohem více.


Je sobota odpoledne. Mám rýmičku a je typické anglické počasí. (fuj) A já konečně mám chuť napsat Vám o Thajsku! Kde jsem se ještě před dvěma měsíci pekla na sluníčku a rýmu měla maximálně tak z klimatizace. 

Stejně jako článek "How to Bali", to bude převážně pro cestovatele a zvědavé duše. Všechny informace jsou z mých vlastních zkušeností z naší třítýdenní návštěvy Thajska v leden/únor 2016 (takže bohužel hlavní turistická sezóna). 

Ale teď už k faktům! Takže kolik Vás to bude stát a jak to udělat?